Kde je vůle je i cesta - představujeme Grabštejn

Možná si vzpomenete, že v jednom z minulých příspěvků jsme si tak trochu zahořekovali nad stavem českých památek co se bezbariérovosti týče. Z posledních zkušeností musíme říct, že nic se nejí tak horké a nic není tak černé, jak to vypadá. 

Náš mapovací tým se dostal v minulých dnech na Hrad Grabštejn, který stále slouží jako zázemí pro vojáky. Návštěvu doporučujeme předem domluvit s paní kastelánkou (tel. 482724301) a ona vám zajistí průjezd. Zámeček a vojenský prostor sice lze obejít, ale tuto trasu nelze doporučit pro pohybově handicapované.

Naše minulé zkušenosti z památkových objektů nás nutily ke zvýšené obezřetnosti. Abychom nic neriskovali, zařídili jsme si předem průjezd až k hradu.

Aleš i já jsme byli okouzleni přístupem místního personálu. Nic nebyl problém. Nachystali nájezdy jak stacionární, tak i mobilní, …no, prostě paráda!

Samozřejmě, že kvůli handicapovaným nebudou historickou dlažbu zalévat betonem, ale problematické prahy se právě díky nájezdům a rampám dají dobře překonat. Hrad Grabštejn stále prochází dlouhou a důkladnou rekonstrukcí po různých zvěrstvech, které po sobě zanechal komunistický režim.

Co se ale jen tak nevidí, tak v rámci rekonstrukce bylo na handicapované i další myšleno nadmíru. Citlivě byl do historických prostor zabudován výtah, přesněji výtahová průjezdná plošina. Přes ni se každý s pohybovými problémy dostane do prvního patra. Tady se nachází byt pana nadlesního a dobové kanceláře písařů a úředníků panství. 

nahoru a dolu tudy

Hlavním lákadlem těchto přístupných prostor je ale nově zrekonstruovaná kaple, která od 50. let minulého století dlouhodobě trpěla nešetrným zacházením. Přes přenosný nájezd k překonání historických prahů je tato kaple dostupná i lidem na vozíku .

Jak jste si mohli všimnout na obrázcích, při zpřístupňování pro vozíčkáře opravdu někdo přemýšlel! Ať se úpravy týkají čehokoli, je to vkusně zakomponováno do prostoru. Asi některá řešení nemají velkou historickou hodnotu, ale nijak nepřitahují pozornost a působí jako součást zařízení.

Druhé patro, bohužel, přístupné vozíkům není, jsou tady pouze schody. Ale i tak prohlídka s výkladem v prvním přístupném patře zabere cca 50 min, což je rozhodně fajn. 

V okolí hradu je trávník a krásný altánek, kde můžete posedět, relaxovat a načerpat dalších sil. 

Prohlídku jsme zvládli absolvovat sami, bez další dopomoci. V příštím příspěvku si třeba povíme něco o Hrádku nad Nisou, Trojzemí, a také kempu a nádrži Kristýna.

Milan Novotný, 

Spolek pro podporu cestování handicapovaných.